Online kalkulátor zakřivení a spádu: 
https://dizzib.github.io/earth/curve-calc/

 

 

1. Výpočet zakřivení Zeměkoule:

 

Pokud je naše země Zeměkoulí, pak se musí její povrch neustále zakřivovat včetně vodních hladin i obrovských planin. Protože je dán poloměr Zeměkoule (6378 km), může si každý vypočítat i ověřit, zdali zakřivení (a Zeměkoule) existuje nebo ne. Nejjednodušší výpočet spádu od horizontu T je podle vzorce: 

 

h = 8" x Míle²

(8 palců krát počet mil na druhou)

 

 

 

Pokud se díváme od vodní hladiny či zamrzlé plochy vpřed, pak jednu míli za horizontem by měl být spád horizontu 8 palců (20 cm/A), dvě míle za horizontem 32 palců (81 cm/B) a tři míle daleko 72 palců (182 cm/C). Tři míle je tedy necelých pět kilometrů a spád činí už téměř dva metry!

 

Většina lidí si neuvědomuje, kolik to zakřivení dělá na tak malé pozorovatelné vzdálenosti jako je 5, 10, 20, 30, 40, 50 km. Myslíme si, že naše Zeměkoule je tak obrovská, že se to zakřivení nedá ověřit. Ale to je omyl. Zakřivení se dá spočítat, ale nedá se prokázat, protože neexistuje. Země je placatá a náš pohled se řídí zákony perskpektivy. Pokud nevěříte, ověřte si sami zakřivení Zeměkoule.

 

Lodě, ostrovy, majáky, města a další objekty jsou vidět na daleko větší vzdálenosti, i když by podle výpočtu zakřivení neměly být vůbec nebo částečně vidět. To je test, který si může každý udělat. 

 

 

Zde je tabulka s výpočtem spádu horizontu (zakřivení):

 

 

Pro vysvětlení: Levý žlutý sloupec ukazuje vzdálenost v km od bodu T, pravý žlutý sloupec ukazuje spád daný zakřivením, tedy výšku, kterou bychom neměli vidět od bodu T na danou vzdálenost. 

 

Příklad 1: Dejme tomu, že je před námi ostrov 40 km daleko, jehož nejvyšší bod má nadmořskou výšku 100 m. Tabulka ukazuje, že spád horizontu dělá pro tuto vzdálenost 127 m. Je-li nejvyšší bod tohoto ostrova nižší než 127 metrů, neměli bychom tento ostrov vůbec vidět. 

 

Příklad 2: Plavíme se v malém člunu a před námi je ve vzdálenosti 40 km vidět světlo majáku. Toto světlo by nemělo být vůbec vidět, pokud je v nižší nadmořské výšce než 127 m. 

 

Je dobré znát nějaké způsoby výpočtu zakřivení. Ten nejjednodušší jsme už uvedli výše. Zde je výpočet pomocí Pythagorovy věty:

 

 

 

Tady je další způsob výpočtu sledování zakřivení:

 

 

Zde je další výpočet:

 

 

Online kalkulátor dle tohoto vzorce je zde: 
https://dizzib.github.io/earth/curve-calc/

 

Zde stačí vyplnit dva údaje: h0 - výška očí, d0 - vzdálenost cíle, kliknout na "Calculate" a níže se nám objeví výpočet d1 = horizont distance (vzdálenost horizontu od očí) a h1 = skrytá výška (spád) cíle, tedy to, co by nemělo být vidět na "zeměkouli". Pod výpočty je jasný obrázek znázorňující každou položku výpočtu.

 

Pokud by vám tyto vzorečky nestačily, hledejte na netu, naleznete určitě další.

 

 

2. Důkazy nezakřivení Země:

 

 

1. Maják Dunkerque Light

 

Vrchol majáku dosahuje výšky 194 stop/59 m nad mořem, je viditelný z 28 mil/46 km a z této vzdálenosti by měl být 198 stop/59,74 m pod horizontem. Jelikož je vidět, zakřivení země je vyvráceno.

 

2. Maják Cape Bonavista, New Founldland

 

 

Tento maják dosahuje výšky 150 stop/45 m nad mořem, je viditelný ze vzdálenosti 35 mil/56 km a měl by být 490 stop/149 m pod horizontem. Jelikož je vidět, zakřivení země je vyvráceno.

 

3. Kostel St. Botolph Parish Church v Bostonu

 

 

Tento kostel dosahuje výšky 290 stop/88 m nad mořem, je viditelný ze vzdálenosti 40 mil/64 km a měl by být 800 stop/243 m pod horizontem. Jelikož je vidět, zakřivení země je vyvráceno.

 

4. Maják Isle of Wight

 

Tento maják dosahuje výšky 180 stop/54 m nad mořem, je viditelný ze vzdálenosti 42 mil/67 km a měl by být 996 stop/303 m pod horizontem. Jelikož je vidět, zakřivení země je vyvráceno.

 

5. Maják Cape L´Agulhas, Jížní Afrika

 

Tento maják dosahuje výšky 238 stop/72 m nad mořem, je viditelný ze vzdálenosti větší než 50 mil a měl by být přinejmenším 1400 stop/426 m pod horizontem. Jelikož je vidět, zakřivení země je vyvráceno.

 

6. Socha Svobody, New York

 

Socha Svobody je ve výšce 326 stop/99 m nad mořem, je viditelná ze vzdálenosti 60 mil/96 km a měla by být 2074 stop/632 m pod horizontem. Jelikož není, zakřivení země je vyvráceno.

 

7. Chicago

 

Joshua Nowicki vyfotil město Chicago ze vzdálenosti 60 mil/96 km přes jezero Michigan. Zde je časosběrné video jeho fotografií

 

 

Podle místa, ze kterého to fotil, a vzdálenosti 60 mil, by město nemělo být vidět. Lokální média brzy po jeho zveřejnění reagovala tím, že to vysvětlovala jako obdivuhodný jev fatamorgány, což neodpovídá skutečnosti.  (O rok později se ten člověk opravil, že tedy nešlo o fatamorgánu). Zde veřejná média:

 

 

8. Pohled z balónu 20 mil vysoko:

 

Vezměte v úvahu, že u těchto balónů jsou většinou použity kamery GoPro s efektem rybího oka, které deformuje realitu oběma směry. Je třeba použít selský rozum a vidět střední hodnotu. Horizont je ve skutečnosti rovný. 

 

Vezměte taky v úvahu, že i v takové výšce je horizont v úrovni očí (čočky kamery), jelikož balón neustále stoupá, dokud nepraskne, a proto je kolmo k zemi a kamera nastavena vodorovně se zemí. Kdyby byla země kulatá, musela by se kamera sklonit dolů, aby mohla vidět povrch země. 

 

 

9. Záběry z dalšího balónu

 

 

10. Záběry z jiného balónu

 

 

Všimněte si také, že není vidět žádná rotace země. Žádných 1600 km/h není vidět. Ani země se netočí z pohledu z balónu, který je ve výšce okolo 30 km, ani Slunce či měsíc se netočí, pokud by byl balón nějak spojen s rotací zeměkoule. Země je nehybná, klidná, placatá, nerotuje. Ve školách, v NASA i v televizi vám věší bulíky na nos. Použijte selský rozum a vlastní smysly a ověřte si sami, jestli vám mluví pravdu.

 

Mnoho dalších důkazů naleznete zde nebo na internetu.

 

Všech 200 důkazů, že Země není rotující koule, najdete také v této videoprezentaci (anglicky):