Horizont a placatá Země
Horizont je jedna věc, díky které se dá prokázat kulatá nebo placatá Země. Horizont vzniká díky našemu perspektivnímu vidění. Tak jako se koleje zužují nebo telegrafní sloupy přímoúměrně zmenšují, až se ztratí na obzoru, stejně tak se země (nebo voda) a obloha přibližují perspektivně k sobě, až se spojí v místě, kterému říkáme horizont. Jsou-li obě plochy (nebe a země) rovné, je horizont rovný.
Pokud je Země kulatá, měl by být vidět zaoblený horizont. Čím dále vidíme, tím větší by mělo být zaoblení na obzoru. Jenže nic z toho není ve skutečnosti vidět. Jakékoliv fotografie nebo videozáznamy horizontu ukazují jasnou přímku horizontu. I místa vzdálená několik desítek kilometrů zleva doprava neukazují žádné zakřivení horizontu, tedy Zeměkoule.
Další pozorování horizontu se týká toho, že se nachází stále v úrovní našich očí. I to je jen možné tehdy, když je Země placatá. Když se díváte na moře nebo jezero z břehu u vodní hladiny, díváte se rovně před sebe a horizont je v úrovni vašeho zraku. A pak se rozhodnete vydat nahoru do hor. Ať jdete jakkoliv vysoko, zjistíte, že horizont je stále v úrovni vašeho zraku.
Kdyby byla Země kulatá, museli byste se s přibývající výškou dívat stále více dolů, abyste viděli horizont. Jenže tak to není. Horizont je stále v úrovni vašich očí, a to nejen u vody, na horách, ale i v balónu, letadle nebo raketě. Těch důkazů je opravdu dostatek.
Větrné elektrárny na moři dokazují, že Země je placatá
Pohled na Toronto před Jezero Ontário napovídá, že Země je placatá
Chicago přes jezero Michigan (Joshua Nowicki)