03.11.2015 08:40

Jób 37:18 dovedl bys jako on vzklenout oblohu pro mraky, pevnou jak lité zrcadlo?

Jób 37:18  (37:17) Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?

Iza 44:24 Já Hospodin činím všecko, roztahuji nebesa sám, rozprostírám zemi mocí svou.

Iza 44:24 "Já jsem Hospodin, já konám všechno: sám nebesa roztahuji, překlenul jsem zemi.

Iza 40:22  Ten, kterýž sedí nad okršlkem (kruhem) země, jejížto obyvatelé jako kobylky, kterýž rozprostřel jako kortýnu nebesa, a roztáhl je jako stánek k přebývání,

Iza 40:22 Ten, který sídlí nad obzorem země, jejíž obyvatelé jsou jako kobylky, ten, který nebesa jak závoj roztahuje a napíná je jako stan k obývání.

Žlm 104:2  Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.

Žlm 104:2 Halíš se světlem jak pláštěm, rozpínáš nebesa jako stanovou plachtu.

Iza 42:5  Tak praví Bůh silný Hospodin, kterýž stvořil nebesa, a roztáhl je, kterýž rozšířil zemi, i to, což z ní pochází, kterýž dává dýchání lidu na ní, a ducha těm, jenž chodí po ní.

Iza 42:5 Toto praví Bůh Hospodin, který stvořil nebesa a roztáhl je, zemi překlenul i s tím, co na ní vzchází, jenž dává dech lidu na ní a ducha těm, kdo po ní chodí:

Iza 45:12  Já jsem učinil zemi, a člověka na ní stvořil; já jsem, jehož ruce roztáhly nebesa, a všemu vojsku jejich rozkazuji.

Iza 45:12 Zemi jsem učinil já a člověka na ní jsem stvořil. Já jsem vlastníma rukama roztáhl nebesa a veškerému jejich zástupu jsem vydal příkazy.

Iza 51:13  Že se zapomínáš na Hospodina učinitele svého, kterýž roztáhl nebesa, a založil zemi...

Iza 51:13 Zapomínáš na Hospodina, který tě stvořil, který roztáhl nebesa a položil základy země...

Jer 10:12  Kterýž učinil zemi mocí svou, kterýž utvrdil okršlek (kruh) světa moudrostí svou, a opatrností svou roztáhl nebesa.

Jer 10:12 On svou silou učinil zemi, svou moudrostí upevnil svět, svým rozumem napjal nebesa.

 

- Co je možno napínat? Vzduch nebo pevná hmota? Vše poukazuje, že pevná hmota v roztavené formě může být roztažena a po vychladnutí má pevnou formu. Kov nebo sklo například může být takto roztaženo a spevněno.

- Zvaž, že jako analogii pro tuto práci používá Yahuwah stan a stanovou plachtu, která se napíná. Obojí jsou fyzické struktury, které mají oddělovat a zakrývat, překrývat.

Iza 64:1  Ó bys protrhl nebesa a sstoupil, aby se od přítomnosti tvé hory rozplynouti musily,

Iza 64:2  (Jako od rozníceného ohně rozpouštějícího voda vře), abys v známost uvedl jméno své nepřátelům svým, a aby se před tváří tvou národové třásli;

Iza 64:3  Jako když jsi činil hrozné věci, jichž jsme se nenadáli, sstoupil jsi, před oblíčejem tvým hory se rozplývaly;

- Protržená nebesa a tavící se hory? Kdyby byly nebesa jen expandující prostor a vzduch, cožpak by se mohla protrhnout nebo srolovat, roztavit?

2Pt 3:10  Přijdeť zajisté den Páně, jako zloděj v noci, v kterémžto nebesa jako v prudkosti vichru pominou, a živlové pálivostí ohně rozplynou se, země pak i ty věci, kteréž jsou na ní, vypáleny budou.

2Pt 3:11  Poněvadž tedy to všecko má se rozplynouti, jací pak vy býti máte v svatých obcováních a v zbožnosti,

2Pt 3:12  Očekávajíce a chvátajíce ku příští dne Božího, v němžto nebesa, hoříce, rozpustí se, a živlové pálivostí ohně rozplynou se?

Jób 38:22 Přišel jsi někdy ke skladům sněhu, spatřil jsi sklady krupobití,

Jób 38:23 které si šetřím pro časy soužení, pro den války a boje?

- Okna (vrata, průduchy) klenby:

Gen 7:11  Léta šestistého věku Noé, druhého měsíce, sedmnáctého dne téhož měsíce, v ten den protrženy jsou všecky studnice propasti veliké, a průduchové nebeští otevříni jsou.

Iza 24:18  I stane se, že kdož uteče před pověstí strachu, upadne do jámy, a kdož vyleze z jámy, v osídle uvázne; nebo průduchové s výsosti otevříni budou, a zatřesou se základové země.

2Kr 7:1  Řekl pak Elizeus: Slyšte slovo Hospodinovo. Toto praví Hospodin: O tomto času zítra míra mouky bělné bude za lot stříbra, a dvě míry ječmene za lot stříbra v bráně Samařské.

2Kr 7:2  I odpověděl muži Božímu jeden z knížat, na jehož ruku král zpoléhal, a řekl: Kdyby otevřel Hospodin průduchy nebeské, zdali by to býti mohlo? Kterýž řekl: Aj, uzříš očima svýma, ale nebudeš jísti z toho. ¨

Mal 3:10  Sneste všecky desátky do obilnice, aby byla potrava v domě mém, a zkuste mne nyní v tom, praví Hospodin zástupů, nezotvírám-liť vám průduchů nebeských, a nevyleji-li na vás požehnání, tak že neodoláte.

 Žlm 78:23  Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,

Žlm 78:24  A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.

Zja 4:1  Potom jsem viděl, a aj, dveře otevříny byly v nebi, a hlas první, kterýž jsem byl slyšel jako trouby, an mluví se mnou, řkoucí: Vstup sem, a ukážiť, co se má díti potom.

2Pa 7:13  Jestliže zavru nebe, tak že by nebylo deště, a jestliže přikáži kobylkám, aby pohubily zemi, též jestliže pošli morovou ránu na lid svůj,

1Kr 8:35  Když by zavříno bylo nebe, a nepršel déšť, proto že zhřešili proti tobě, a modléce se na místě tomto, vyznávali by se jménu tvému, a od hříchů svých odvrátili by se po tvém trestání:

2Pa 6:26  Podobně když by zavříno bylo nebe, a nepršel by déšť, proto že zhřešili proti tobě, a modléce se na místě tomto, vyznávali by jméno tvé, a od hříchu svého by se odvrátili po tvém trestání:

Luk 4:25  Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, kdyžto zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, takže byl hlad veliký po vší zemi,

Luk 4:26  Však Eliáš k nižádné z nich není poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově.

- William Smith napsal: Druhotný účel, kterému "rakia" (hebrejské slovo použité pro nebeskou klenbu) sloužila, bylo být podporou pro nebeská tělesa: slunce, měsíc a hvězdy (Gen. 1,14), ve které byly upevněné jako hřebíky, a dá se říci, odkud pak padají.

Iza 34:4  Chřadnouti bude i všecko vojsko nebeské (nebeská tělesa), a svinuta budou nebesa jako kniha, a všecko vojsko (hvězdy?) jejich sprchne, jako prší list s vinného kmene, a jako nezralé ovoce s fíku.

Iza 34:9  A obráceni budou potokové její v smolu, a prach její v siru, a země její obrátí se v smolu hořící.

Iza 34:10  V noci ani ve dne neuhasne, na věky vystupovati bude dým její, od národu až do pronárodu pustá zůstane, na věky věků nebude, kdo by šel přes ni.

- Hvězdy spadnou, přesně tak jak Ježíš Kristus předpověděl a apoštol Jan popsal (Marek 13,25; Matouš 24,29; Zjevení 6,13)

 

- Rosa z nebe:

Gen 27:28  Dejž tobě Bůh z rosy nebeské, a z tučnosti zemské, i hojnost obilé a vína.

Exo 16:4  I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já dám vám chleba s nebe jako déšť, a vycházeti bude lid a sbírati, což by postačilo na každý den, abych ho zkusil, bude-li choditi v zákoně mém, či nebude.

Exo 16:13  Tedy stalo se u večer, že přiletěly křepelky a přikryly tábor; ráno pak spadla rosa okolo táboru.

Exo 16:14  A když přestalo padání rosy, aj, ukázalo se po vrchu pouště drobného cosi a okrouhlého, drobného jako jíní na zemi.

Exo 16:21  Tak tedy sbírali to každého jitra, každý což snísti mohl. A když horké bylo slunce, tedy se ta manna rozpouštěla.

Iza 55:10  Nebo jakož prší déšť neb sníh s nebe, a zase se tam nenavracuje, ale napájí zemi, a činí ji plodistvou a úrodnou, tak že vydává símě rozsívajícímu, a chléb jedoucímu.

- běžně se tvrdí, že voda v přírodě funguje podobně, jako pára nad hrncem s pokličkou nebo voda při koupeli v koupelně, aby se pak na stropě nebo pokličce srazila v kapky a spadla dolů. Jenže to je nevhodné přirovnání, protože v případě hrnce i koupele přichází teplo zespod, odkud se zahřívá voda. Materiál i podmínky jsou odlišné.

- Když vypereš svůj oděv a položíš ho na slunce na zem, zjistíš, že po vyschnutí oděvu se voda z něj nachází pod oděvem na zemi. Nevypařila se vzhůru do ovzduší. Jedině teplo zespod dokáže vytlačit vodní páru vzhůru, jako to dělá např. oheň.

- Když položíš kus masa na rošt, vidíš že vlhkost vychází oběma směry, tlačí se ven, jak dolů, tak nahoru. Teplo nepřitahuje nahoru, ale tlačí zespod nahoru, což je rozdíl.(Cosmas Indicopleustes)

- Určitě je pravda, že se nějaká voda vypařuje do ovzduší, ale to neznamená, že se opět transformuje do deště. Koloběh vody je jen teorie. Pro koloběh vody se často používá tento text:

Kaz 1:7  Všecky řeky jdou do moře, a však se moře nepřeplňuje; do místa, do něhož tekou řeky, navracují se, aby zase odtud vycházely.

- To může dobře potvrzovat model placaté Zěmě. Sladkovodní řeky stékají přirozeně dolů k oceánu, jezeru nebo jiné řece. V některých případech řeka končí v zemi a usychá v místě svého konce, aniž by se vlévala do oceánu nebo jezera. To by vše odpovídalo tomu, že existují studnice (fontány) propasti, hlubin, jak nám to popisuje Bible.

 

Kaz 11:3  Když se naplňují oblakové, déšť na zem vydávají

Žlm 135:6 Všechno, co Hospodin chce, to činí na nebesích i na zemi, v mořích i ve všech propastných tůních.

Žlm 135:7 Přivádí mlhu od končin země, déšť provází blesky, ze svých zásobnic vyvádí vítr.

Ámo 9:5  Nebo Panovník Hospodin zástupů když se jen dotkne země, rozplývá se, a kvílí všickni přebývající na ní, a vystupuje všecka jako potok, a zatopena bývá jako potokem Egyptským,

Ámo 9:6  Kterýž vzdělal na nebesích paláce své, a zástup svůj na zemi sšikoval, kterýž může zavolati vody mořské, a vyliti ji na svrchek země, jehož jméno jest Hospodin.